Allat – tvůrčí síla ženské podstaty


…pokračování článku Ženský princip - mocný pramen životní síly


Co je to Allat? Stále na to myslím už od doby, co jsi to poprvé řekl.


To není divu. Kdysi to bylo zvlášť významné slovo. Lidé znali jeho pravou podstatu, která byla zahalená do legend a pověstí. V dávných dobách o tom věděli v severní Africe (ve starém Egyptě), na soutoku Tigrisu a Eufratu (v sumerské civilizaci), některé kmeny východního Středomoří, Indie a dokonce, i když to dnes zní divně, v oblastech Uralu a delty řeky Re(Ra), dnešní název řeky je Volha.


Velice zajímavé… Co to bylo za pověst o Allatu?


Byla to prapůvodní pověst, která sem přišla z vyspělé civilizace planety Faetón, která vypráví příběh o stvoření světa, celého vesmíru, a nejen Země, jak se to později začalo vykládat. Podle ní si Velký Bůh usmyslel stvořit jiný, odlišný svět a projevil svoje přání. Z přání Boha vznikl tento svět, který byl na začátku byl nepatrný a nacházel se v chaosu. Další záměr Boha v uspořádání tohoto světa uskutečnila Allat – tvůrčí síla ženské podstaty, která přišla ze světa Boha. Allat se projevuje jako vůle Boží, síla Boží, část Boha a ochrana Boží.


Allat jako projev síly myšlenky Boha stvořila z neviditelného světa viditelný, chaos přeměnila v pořádek, stvořila prostor, čas, pohyb, bytostí, a také harmonií ve všem, v souladu se záměrem Boha.


To byl prapůvodní význam pověsti o stvoření světa. Pravý význam, který odrážel důležitou roli Allatu při stvoření světa, byl s rozvojem civilizace ztrácen, celek se rozdrobil na části, které navíc měly odlišnou interpretaci s cílem přizpůsobit znalosti lidské logice. Samozřejmě se to neobešlo bez zásahu silné ruky Ahrimana.


Co znamená „přizpůsobit znalosti lidské logice“? Podle mého názoru, co jsi řekl, nevychází z vědomého rámce.


„Jak bych to řekl, do hlavy současného člověka se to umístit dá, ale ne do každého vědomí,“ napůl žertem poznamenal Sensei. Dokonce i modernímu člověku s jeho rozvinutým myšlením je těžko vysvětlit skutečný proces stvoření vesmíru, a také důležitý fakt, co je to „konečná nekonečnost vesmíru“.


„Konečná nekonečnost vesmíru,“ pomalu zopakoval Viktor a každý z nás se bezúspěšně snažil proniknout do podstaty tohoto výrazu.


Sensei se podíval na Viktora a postupně začal vysvětlovat:

„Dle naší představy, rozšiřující se vesmír budí dojem nekonečna. Navzdory tomu, že se galaxie se stále zvyšující rychlostí oddalují jedna od druhé a rozpínají, zdá se do nekonečna, tato nekonečnost je omezená. Je omezena krajními galaxiemi. Ale za nimi, za sférou působení Allatu není nic. Protože jestli v tomto světě něco existuje, tak to může být jenom díky Allatu. Kde není Allat, tam není nic. Když rozšiřující se vesmír dosáhne určitých hranic, znamená to, že se galaxie rozptýlí v určité vzdálenosti od sebe a síla Allatu oslábne, Allat jako síla zmizí z tohoto světa. A když zmizí Allat, zmizí všechno z tohoto světa, včetně materie, času a prostoru. Nezůstane ani prázdnota. Protože z ničeho se to zrodilo a v nic se zase obrátí. To je fenomén stvoření vesmíru a Allatu samotného.


„Jak to nic nezůstane!? No, Sensei, ty to přeháníš!“ třel napjatě čelo Žeňa a snažil se to pochopit.


„Něco mi není jasné. Podívej se, tady je moje ruka,“ řekl Žeňa a ukázal svoji ruku. Pak vzal z písku mušli, očistil ji a položil na dlaň. „Představíme si, že mušle – to jsou galaxie plné planet a různých hvězd. Ony jsou tady a existují,“ chlapec zavřel pěst a zatřásl s ní. „Pak najednou přestaly existovat“, Žeňa otevřel pěst a odhodil mušli. „Dlaň je prázdná. Ale moje ruka zůstala! Jak byla, tak i zůstala.“


„To není správné přirovnání,“ řekl Sensei s úsměvem. „Ale i tady je přítomno působení Allatu. Hned ti to vysvětlím.“


„Například, kdyby 18. dubna, čtyřiadvacet let zpátky, mladá pracovnice oděvní továrny se jménem Valentýna nekoupila ve večerních hodinách jogurt, který ve spěchu v přecpaném autobusu číslo 32 rozmačkala a umastila kalhoty studentu 4.ročníku Zemědělské univerzity se jménem Vitalij, pak bych před námi tady dnes neseděl jejich syn Žeňa s prázdnou dlaní. A všimni si, že mušle zůstala. A v tom je smysl Allatu.“


Sensei domluvil a Žeňa ještě pár sekund seděl potichu a snažil se vstřebat všechno, co uslyšel. Pak vesele řekl:

„Ale Sensei, tentokrát jsi to pořádně zamotal! Teď už vůbec ničemu nerozumím!“


Sensei se usmál a chtěl něco dodat, pak najednou Žeňa téměř vyskočil na místě, jako opařený pod dojmem myšlenky:

„Počkej, počkej Sensei… Odkud víš to o jogurtu?! Vždyť matka mi skutečně vyprávěla, že se seznámila s mým otcem díky tomu, že nechtěně umazala jeho kalhoty rozmačkaným jogurtem!“


Sensei se tomu spolu s ostatními jenom usmál, když se díval na Žeňu rozrušeného vzpomínkami. Chtěl pokračovat ve vyprávění, ale Žeňa ho opět přerušil fontánou emocí.


„ Ale Sensei odkud víš o těchto událostech?! Linka číslo 32?! Ano! Zeptám se maminky ještě jednou na číslo, detaily jsou tak přesné, jak jsi na to přišel!? Umazala jogurtem otcovy kalhoty…


Sensei se usmál a pak se pokusil zase něco říct Nikolaji Andrejeviči:

“Vidíš, tady se jedná o moderního člověka s rozvinutým myšlením. A co si máme myslet o lidech z dávné minulosti…“


Žeňa se nemohl uklidnit a hlasitě něco vysvětloval Stasovi, který se kvůli tomuto „generátoru šumu“ nemohl na vyprávění Senseie pořádně soustředit:

„Hele, takové detaily! Ale, jak je to možné! Rozmačkala jogurt… Sensei, jak…“

„Uklidni se, ty náš ,jogurtový panáčku‘!“ Stas přátelsky pokřiknul na kamaráda. “Nic kvůli tobě neslyším.“

Žeňa komicky přitiskl ústa rukou a dychtivě začal poslouchat vyprávění Senseie:

„V dávných dobách se, v podstatě stejně jako dneska, málo co změnilo. Lidé nemohou pochopit, jak něco může vzniknout z ničeho. Je to v rozporu z naší logikou. Logika nemůže pojmout nelogické věci. Člověk může vnímat něco nelogického, když tomu uvěří, jak se říká na slovo. V dnešní době víra a věda existují odděleně. Věda potřebuje důkazy, něco co můžeme ohmatat, uvidět nebo alespoň teoreticky prokázat. Proto pro současnou vědu není jasné, jak může „vesmír vzniknout z ničeho“ nebo co je to „konečnost nekonečného vesmíru“. Vždyť význam slova „konečnost“ znamená, že existuje něco, co definuje omezenost, např. stěna, prázdnota, nebo přítomnost něčeho, co podléhá zákonům materie. Když o tom přemýšlíme, řídíme se materiálními kritérii, protože je náš mozek materiální a většinou hodnotíme podle logických kategorií. Když si myslíme, že za mezemi vesmíru nic neexistuje, uzavírá to naše vědomí a vnímání tohoto jevu se stává nelogickým.


Ale ve skutečnosti je tento svět spojením materiálna a duchovna, proto zákonitě existuje v souladu s tímto spojením a nejenom podle materiálních zákonů, jak se dnes uvažuje.


A jak to obyvatele Faetónu pochopili, když říkáš, že o Allatu věděli? Měli nějaký jiný mozek?


Vůbec ne. V podstatě stejný jako máme my, protože to byli také člověku podobné bytosti. V důsledku úspěšného vývoje vědy dosáhli větší úroveň vnímání a chápání, než my. Ale i přesto je to nezachránilo před zničením.


Co se stalo? Proč?


Sensei odpověděl nijak abstraktně:

Protože člověk má dvojí podstatu - jak materiální, tak i duchovní. A hlavním cílem lidské existence je duchovně uniknout z materiálního zajetí, i s využitím vědeckých poznatků ke zboření iluze bytí. Ale v žádném případě netěšit své ego „pochopením“ vyšších zákonů materie, když jsi zároveň obklopen špínou materiálních myšlenek. Protože tento svět je pro naši pravou podstatu – duši – cizí, není to náš skutečný domov. My tady přebýváme dočasně, jako hosté. Při hledání vlastní duchovní cesty, Boha nás vede duchovní podstata, která je součástí každého z nás. Proto člověk zoufale pátrá jak zachránit svoji duši prostřednictvím knih, duchovních praktik a náboženství, dokonce i pomocí vědy, když tajně doufá, že ho přivede k pochopení přítomnosti Boha v každém Jeho stvoření od mikro k makrokosmu. Tento svět pro nás není jenom škola pro zdokonalení duší, ale zvláštní materiální zajetí, kde může duše zahynout v důsledku své duchovní neschopnosti během procesu reinkarnace, nebo přijít k Bohu.


Zavládlo krátké ticho a Sensei dodal:

„Takže vesmír je unikátní stvoření. Projev ve světě Allatu bez Lotosu jako nejvyššího duchovna by neměl žádný smysl. A kdyby nebyl Allat, pak by neexistoval žádný projev Lotosu na tomto světě.


Co to znamená „kdyby nebyl Allat, pak by neexistoval projev Lotosu ve světě?“


Lotos představuje vnesení vyšší duchovnosti do světa materie, a Allat – duchovní sílu, která je schopna formovat materii. Kterákoli materie bez duchovna a rozumu je nesmyslná. Uvedu jednoduchý příklad.


Malíř zamýšlí namalovat obraz. Toto je projevem Lotosu. Pak začíná malovat obraz a maluje ho proto, aby prostřednictvím barev vyjádřil svůj duchovní stav, vnáší do svého díla částečku duše. Malíř nekreslí obraz pro sebe, ale pro lidi, aby ocenili jeho dílo a pocítili všechno, co do něj vložil. Tento akt stvoření je něco jako propojení duchovního stavu s materií pomocí tvořivé síly Allatu, jako důsledek projevu Lotosu. Začínaje pořízením plátna, barev a konče objevením námětu včetně umístění obrazu do rámečku – toto všechno je projev Allatu. Navíc, už při projevu námětu obrazu začíná působit Lotos, přesněji samotný okamžik přeměny myšlenky v reálný obraz. Vnímání krásy a duchovna, které malíř vložil do obrazu – je projev Lotosu. Proto kdyby nebyla Allat, nebyl by Lotos. A Allat bez Lotosu by neměla žádný smysl. A kdyby nebyla Allat, tak by neexistoval vesmír. Byl by jenom svět Boha, kde je jenom duchovní čistota – Nejvyšší Lotos a úplně jiná, prapůvodní forma projevu Allatu, odlišná od materiální.


A co kdyby malíř nakreslil obraz, pak ho zničil a nikomu neukázal?


V tomto případě by se Lotos jako takový neprojevil a Allat by byl nesmyslným. Mimochodem, to se také týká Vesmíru. Kdyby byl Vesmír stvořen jen kvůli planetě Země, na které by existoval jediný rozumný druh člověka, pak by stvoření Vesmíru nemělo smysl. Vždyť nikoho by nenapadlo budovat velkou konzervárnu a sklad zeleniny kvůli jedinému rajčeti. Ve Vesmíru existuje velké množství světů a inteligentních bytostí, což potvrzuje mnohonásobnost harmonií projevu Allatu. Harmonie Allatu spočívá se právě v tom, že všechno co se děje, děje se přesně a včas. Proto je Vesmír různorodý a je projevem různých forem života. A díky Allatu se všechno ve Vesmíru nachází na svém místě a v absolutním pořádku.


„Jestli jsem správně pochopil, existuji dvě tvůrčí síly: Lotos – vyšší duchovní princip a Allat – síla, která je podstatou veškeré materie. Jestli tento svět, mám na mysli Vesmír, vznikl díky tvůrčím silám, pak odkud se berou destruktivní síly, odkud se bere zlo, jestli je podstatou materie Allat?“ zeptal se doktor.


„Problém je v tom, že přemýšlíš standardním způsobem,“ s úsměvem řekl Sensei. To, co si představuješ pod pojmem zničení, počínaje zničením galaxií a konče smrtí obyčejné bakterie – to všechno je proces evoluce, který se projevuje, mimo jiné, i v instinktu pro zachování biologických entit, jejího boje o přežití. Pokud působí síla Allatu, rozklad jedné materie, energie vede ke vzniku jiné formy hmoty a energie. Je to jen přechod z jednoho stavu do druhého. Přesněji řečeno proměnlivá stálost Allatu. Všechny planety, galaxie a dokonce i kameny, které považuješ za neživou materii, jsou ve skutečnosti živé, nemluvě o biologicky rozumných bytostech. Prostě každá forma hmoty má svůj život. Ony také mají stejné atomy, elektrony, které se pohybují kolem jádra. Ve skutečnosti každá materie, ať živá nebo ne – je jen různá kombinace určitého počtů prvků, které se díky Allatu po určité době transformují do jiné formy materie, nic víc.


Zlo je projevem lidského světa. Člověk na rozdíl od zvířátek, rostlin a kamenů může vybírat mezi konečným světem materie nebo nekonečným duchovným. Člověk má pýchu, egoismus, sobectví, které jsou vedlejšími efekty našeho vědomí, jako žádné jiné zvířátko. Také má vůli a právo volby, za všechny své činy odpovídá jenom sám. On může být věčný díky své duši, nebo také dočasný, jako každá materie. Jinak řečeno, člověk si může vybrat, zdá se obrátí na prach s úplným zničením duše, nebo s duší odejde do věčnosti. Projev Allatu, mám na mysli dočasný časový úsek v podobě lidského života, je pro člověka iluzorní. Lidé si myslí, že mají spoustu času, že všechno má teprve přijít. Ale ve skutečnosti má člověk právě v této sféře moc málo času. Život uběhne za okamžik a právě v tomto okamžiku člověk musí stihnout udělat správnou volbu. Takže, co se týká zla, je to typické jen pro člověka a vzniká v důsledku jeho dvojí podstaty a špatné volby.


…pokračování


Anastasia Novych „Sensei ze Šambaly, část 4“


Stáhnout >> [1784]